Okna 2011 (O Knihovnických Aktivitách)


Jako prolog říjnové odborné konference u příležitosti 100. výročí narození Václava Čtvrtka se v Jičíně konala ve dnech 7. – 8. dubna 2011 celostátní soutěžní přehlídka zajímavých a originálních knihovnických besed/pořadů o V. Čtvrtkovi a jeho díle.
Nultým ročníkem byla zahájena tradice každoročních obdobných přehlídek věnovaných významným spisovatelům, literárním dílům, žánrům ad. Soutěžní přehlídku organizuje Klub dětských knihoven SKIP s cílem prezentovat a ocenit nejlepší programy/besedy pro děti a mládež v knihovnách, které by se měly stát zdrojem inspirace pro ostatní knihovny. Přehlídka proběhla v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně. Práci soutěžících hodnotila pětičlenná mezinárodní porota, ve které byli zastoupeni knihovníci a pedagogové se zaměřením na dramatickou výchovu a český jazyk.
Po dvoudenním klání, kdy knihovnice pracovaly před diváky a porotou s místními dětmi, které neznaly, cenu diváků převzala z rukou starosty Jičína Ing. Martina Puše novopacká knihovnice Lenka Macháčková a hlavní cenu přehlídky hořická knihovnice Stanislava Najmanová.
Soutěžní přehlídku organizovaly spolu s Knihovnou V. Čtvrtka v Jičíně Klub dětských knihoven SKIP ČR a regionální organizace SKIP Východní Čechy. Akci finančně podpořily Ministerstvo kultury ČR a Skanska.

Sestřih videa z křtu knihy O Kačence a tlustém dědečkovi spisovatele Václava Čtvrtka.


Fotografie z přehlídky:

http://goo.gl/vM8pW
http://goo.gl/xzxRT
http://goo.gl/Of0B8

Soutěžící a názvy jejich pořadů:

ČTVRTEK 7. DUBNA

9.00 Markéta Poživilová - Knihovna města Hradce Králové
Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska.
Interaktivní vyprávění s prvky dramatizace a muzikoterapie, které otvírá bránu do imaginárního světa, ve kterém se může stát opravdu cokoliv.

10.00 Lenka Ťoupalová, Eva Zikmundová – Knihovna města Plzně
Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska.
Dramatická dílna, kde si děti na příběhu piráta Kolíska prožitkovou metodou vyzkoušejí, jak by to mohlo dopadnout, kdyby neuměly číst, neměly potřebné informace, a jak se dá pracovat s intuicí.

11.00 Markéta Dubnová - Knihovna města Hradce Králové
Čáry máry na zdi.
Povídání, soutěžení a malování s nakresleným panákem ze stejnojmenné knihy.

12.00 Eva Kordová - Městská knihovna Antonína Marka v Turnově
Kouzelný mlýnek pohádek Václava Čtvrtka.
Hravá hodina výchovy ke čtenářství pro děti 3. a 4. ročníků ZŠ, která formou dramatické hry, písničkou a dalšími aktivizačními prvky provede děti tvorbou V. Čtvrtka.

PÁTEK 8. DUBNA

8.00 Lenka Macháčková - Městská knihovna Nová Paka
Kolotoč do Afriky aneb Putování za dobrodružstvím světem laskavé fantazie i realitou všedního dne. Vydáme se na cesty s kolotočem pana Pulkrábka.

9.00 Hana Procházková - Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích
Vodnické povídání. Čtení pohádky, nedokončená pohádka a pracovní list.

10.00 Stanislava Najmanová - Městská knihovna Hořice
Pohádkový svět Václava Čtvrtka. Připomenutí různých pohádek, bližší seznámení s knížkou Kočičiny kocourka Damiána.

11.00 Marie Davidová - Městská knihovna Nová Včelnice
Povídání s motýlem Emanuelem. Povídání o pohádkách Václava Čtvrtka.



TEXTY BESED:


Čárymáry na zdi

Markéta Dubnová - Knihovna města Hradce Králové

Rekvizity: panák ….drátek omotaný nabarvenou gázou chlupaté barevné drátky na panenku žlutá vajíčka z papíru s lživou nebo pravdivou informací role knihařského plátna (mám vyřazené zmetky určené na dětské akce), nebo stačí balící papír šátek na zavázání očí, barevné křídy hadr na podlahu, čím zamřelejší, tím lépe gáza nabarvená na modro kniha Čárymáry na zdi...nutno přečíst:-)

Opřít za sebe „zeď“ , na kterou se připevní panák kancelářskou sponkou a připraví se ještě jedna sponka na panenku, panákovi se namaluje obličej přímo na plátno, když je smutný, dá se přemalovat.Drátky a šátek schovat.

Ukázat knížku, kterou jsem nepoužívanou našla ve skladu...povíme si příběh, který je v knížce schovaný

Spisovatel (V. Čtvrtek) jde za letního večera domů a najde na zdi namalovaného panáka. Panák mluví a je smutný, nemá na zdi nic domáckého, nemá si kam sednout, kam co položit...děti se mohou přihlásit, co by domalovaly do panákovského světa, a protože pan spisovatel maloval na zeď až večer po tmě, aby ho neviděl soused....zavážu jim očiKdyž domalují vybavení panákovského světa, vymyslí si panák, že by chtěl panenku...někdo šikovný(tady se do příběhu uvede klučičí kreslíř ze sousedství Standa) dostane drátky a vyrobí panenku,je potřeba počítat s tím, že to občas trvá dlouho, pozor na přepečlivé holčičky!

Pan Dusbaba (nepříjemný soused pana spisovatele)chce panáka smazat...ustrne se nad smutným panákem, děti zkusí, jestli by dokázaly vzbutit soucit, můžu kolem chodit s hadrem a trošku vyhrožovat, že je smažu.Prokázání užitečnosti panáka...k čemu se dá panák použít? Návrhy pro Dusbabu...na plašení ptáků, ozdoba, jako domovní znamení....děti něco vymyslí

Panák si vymyslel, že chce skřivánka...spisovatel mu vysvětlí, že pravý skřivánek se musí vylíhnout z vajíčka a namaluje žluté prolhané vajíčkoTady si děti pro vajíčka doběhnou, jsou poschovávané mezi regály a odpoví na otázky, na nich napsané, něco je pravda, něco lež

Standa jde pozdě do školy a nemá nakreslený obrázek o Janovi, který orá pole a letí za ním vrány....panáček mu pomůže, děti můžou namalovat vrányStanda si odnese výkres, dostane jedničku, chlubí se a panák uteče...uvízne na zdi školy, protože namalovaný panák nemůže přejít přes trávu.

Pan Dusbaba se vrací večer domů, všichni jsou pryč, maže obrázek na zdi, všechno je špinavé a počmárá zeď modrou křídou, kterou si přinesl v kapse z hospody.....překrýt všechno modrou látkou.Modrá čára se snaží ovládnout panákovský svět...co všechno může být modré?Panenka se dá do řeči s modrou čárou, ta ji škodolibě ukáže, kde má sníst žluté vajíčko. Děti budou lhát, jak to vypadá v knihovně (z pohledu prolhané panenky) Standa nabere na nějaký sešit panáka (předem namalovaného křídou), udobří se...jdou dát do pořádku panákův svět...odkrytí obrázků

Zeptat se dětí, jak vysvobodit panenku. Pan spisovatel ji vysvobodil tím, že o ní napsal příběh, který byl celý pravdivý, pokud s tím nemá problém paní učitelka(raději se předem zeptat), mohou děti dostat jako školní úkol napsat krátce tenhle příběh a do vysvobození se taky trochu zapojit.

Otázky na vajíčka jsou na ano-ne

Páv krásně zpívá
Borovice je listnatý strom
Včely na zimu odlétají do teplých krajin
Na Vánoce malujeme vejce
Sova je slepá
Na lípě rostou šípky
Krtek špatně vidí
Kukačky jsou vzorné matky
Samici od psa se říká fenek
Mládě ovce je tele
Indián žije v Indii
Slunce zapadá na západě
Popelka měla čtyři sestry
Pštrosí vejce jsou nejmenší na světě
Z ovčí vlny se dělá ovčí sýr
Chameleon umí měnit barvu



Povídání s motýlem Emanuelem



Marie Davidová, Městská knihovna Nová Včelnice

Pomůcky
knihy Václava Čtvrtka, kniha Písničky z pohádek a dětských filmů, 4. díl. Nakladatelství G + W spol. s r.o.. 2009, Cheb, samolepky s obrázky Václava Čtvrtka, makovice, červený krepový papír, provázek, černé fixy, lístky s mužskými, ženskými a středními vzory podstatných jmen, puzzle (rozstříhaný obrázek makové panenky a motýla Emanuela – příloha č. 1), odměny pro děti (obrázky smajlíků Jsi naprostá jednička - příloha č. 2, magnetky smajlíků)

Představení
„Tak si to děti představte, letím si takhle s makovou panenkou a najednou se přižene zlý blesk Amos. Znáte Amose? Po cestě byl silný vítr (naznačíme rukama silný vítr). A víte vůbec, kdo já jsem? Mám také kamarádku, ale jak jsme tak letěli a přiletěl zlý blesk Amos, po cestě nastydla a musela zůstat doma pěkně v posteli. Má kašel a rýmu. Také má špinavé šaty. Víte vy vůbec, jak se dříve takové šaty praly?“ (Naznačíme rukama praní prádla na valše.)Mezi tím si motýl sedne na hromadu knih a „poučí“ děti, že se na knížkách nesedí. A na to proč se nesedí na knížkách, se zeptá dětí. Rozvine se diskuse (záleží na dětech).

Představení Václava Čtvrtka
Krátce představíme Václava Čtvrtka„Byl jednou jeden malý kluk a jmenoval se Václav. Jmenuje se také někdo z vás Václav? A on se jmenoval dokonce Václav Cafourek. Znáte ho? (Většinou ho děti neznají.) Jak jsem letěl, tak jsem zapomněl, jak se přejmenoval. Ale vzpomínám si, že se jmenoval jako jeden den v týdnu.“ Společně s dětmi vyjmenujeme dny v týdnu a většinou si někdo vzpomene, že je to čtvrtek.„ On se ale nejmenoval podle čtvrtka, ale proto, že to byl čtvrtý den v týdnu.“Počítáme na rukou, že je to opravdu čtvrtý den v týdnu.

Rozdělení do skupin
„Václav Čtvrtek nenapsal pohádky jen o motýlu Emanuelovi a makové panence, ale určitě znáte také jiné.“
Děti vyjmenovávají postavičky z pohádek Václava Čtvrtka.
Zeptáme se dětí, kdo byl větší. Křemílek nebo Vochomůrka?

Děti rozdělíme do skupinek pomocí samolepek s postavičkami Václava Čtvrtka (používáme 4 postavičky - Rumcajse, Manku, Cipíska a Křemílka)

Záměrně zapomene na jedno dítě a tomu se omluvíme a zároveň si připomeneme 4 kouzelná slovíčka – promiň, prosím, děkuji a dobrý den.

Vytváření makové panenky
Emanuelovi je smutno po makové panence.
„A mě je tady smutno. Nemám tu svou kamarádku makovou panenku. Pomůžete mi?“ Děti ve skupinách vytvoří z makovic, červeného krepového papíru a provázku makové panenky. Pomocí černého fixu namalují také obličej.

Odměna
Za odměnu děti dostanou obrázek „Jsi naprostá jednička“ a povídáme si s nimi o žákovské knížce. Paní učitelka určitě dovolí tuto jedničku nalepit do žákovské knížky.

„Zvládli jsme tělocvik a pracovní výchovu. A co se učíte v českém jazyce?“Vedle sebe položíme obrázky se vzory podstatných jmen a většinou některé dítě napadne, že se je ve škole učí.

Rozdělení vzorů podstatných jmen
Děti dostanou lístky s mužskými, ženskými a středními vzory podstatných jmen. Na povel – jedna, dva, tři, čtyři začnou rozdělovat jednotlivé vzory podstatných jmen.

Čtení
„Ztratila se nám knížka O makové panence a motýlu Emanuelovi. Kde ji můžeme najít?“
Děti většinou odpovídají, že v knihovně nebo že si ji můžeme koupit v knihkupectví.
„A jak ji najdeme? Podle čeho?“
Postupně se dostaneme k tomu, že podle autora a podle abecedy. „Znáte abecedu?“
Začneme společně s dětmi vyjmenovávat abecedu. A, B, C a zvýšíme hlas na Č.„Vidíte, Č je čtvrté písmeno v abecedě“.
„A teď už bychom knížku našli a můžeme si jí přečíst.“

Matematika
Matematiku zvládáme postupně, objevuje se nám tu číslo 4.

Výtvarná výchova
„A co výtvarná výchova? Máme tu samé šikovné děti. Zvládnete namalovat tento obrázek?“

Dětem ukážeme složitý obrázek makové panenky a motýla Emanuela (viz příloha č. 1). Většinou všichni řeknou, že ho namalovat nezvládnou.
„A tak si maličko pomůžeme!“
Dětem rozdáme obálky s puzzlemi a zase na povel – jedna, dva, tři, čtyři děti ve skupinkách začnou skládat puzzle.

Hudební výchova
„Václav Čtvrtek měl rád hudbu. Už je to hodně dávno, to jsme byli ještě na houbách, když Berušky nazpívaly písničku Rumcajs. Zkusíme si jí zazpívat? Alespoň refrén?“

Refrén písničky Rumcajs

Rumcajsi, Rumcajsi,jak hezký počasíumíš nám úsměvy dát.Pozdravuj Cipíska,ať se mu nestýská,může si s námi tu hrát.Přijdi i s Mankou sem,nebuď tam za lesem,chceme vám písničku hrát.Zpředu i pozpátkukaždou tvou pohádkubudeme za chvíli znát.

„Jé, slyšíte to děti, jak já zpívám falešně? A teď se mi budete smát. A do žákovské knížky dostanu určitě čtyřku nebo dokonce pětku.“ Většinou se děti nesmějí.
„To se nedělá někomu se smát. Každému se může stát, že se mu něco nepovede. A jestli se tuto písničku chcete naučit, můžete si knížku půjčit v knihovně. Najdete ji na straně 62, nikoliv na straně 4 nebo na straně 44 nebo dokonce 444.

Odměna
„Představte si, že i Václav Čtvrtek za své úspěchy dostal ocenění. Byl zapsán na Čestnou listinu IBBY, což je největší ocenění pro tvůrce dětských knih. Také získal cenu za dětskou literaturu v Rakousku. A v Polsku ho odměnili Řádem úsměvu. A my se také odměníme.“
Dětem nejdříve ukážeme „zamračené smajlíky“ a poté jim rozdáme smajlíky s úsměvy.

Závěr
„Zvládli jsme tělocvik, pracovní výchovu, český jazyk, čtení. Postupně také matematiku. Nechyběla výtvarná výchova ani hudební výchova. A co přírodověda a vlastivěda? Ale to už asi nezvládneme, a tak to zvládnete s paní učitelkou ve škole. Nebo možná v rychlosti vyjmenujeme čtyři dopravní prostředky. Autobusy mají zpoždění. Létají tady letadla? Jezdí tady lodě? A co vlak? Ten tu jezdí? Tak s ním odjedeme podívat se na knížky do dětského oddělení. Pojďte, společně uděláme mašinku.“
Děti „vytvoří mašinku“ (zařadí se za sebe) a za společného zpěvu „Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka, jede, jede do dáli, veze samý čtvrťáky.“ Děti „odjíždějí“ do dětského oddělení podívat se na knížky.



Pohádky Václava Čtvrtka - Kočičiny kocourka Damiána, pro 2.-3.třídy

Stanislava Najmanová - Městská knihovna Hořice

Jičín je město pohádek – to vědí děti i dospěláci v celé ČR.
Vy jste Jičíňáci – většina z vás se v Jičíně narodila, bydlíte zde, chodíte do školy a tak určitě víte proč je právě Jičín město plné pohádek. Jak se to stalo?
Způsobil to pan spisovatel Václav Čtvrtek – sice se zde nenarodil, narodil se v Praze, ale jako 4 letý kluk se do Jičína nastěhoval s maminkou a bráškou k dědečkovi a prožil zde 4 roky. A protože to bylo moc krásné období jeho dětství, na které rád vzpomínal, tak když se jako dospělý stal spisovatelem a psal pohádky, tak se při psaní vracel právě do Jičína a jeho okolí. A protože pohádkových knížek napsal opravdu hodně, myslím si, že by postavičky z jeho knížek klidně zaplnily celé jičínské náměstí.
A víte co? Na začátek můžeme vyzkoušet jestli rozpoznáte, které postavičky patří do pohádek V.Č. a které ne..

Aktivita 1 :
nakreslená věž – symbolizuje jičínského náměstí
louka – jiné prostředí

20 různých pohádkových postaviček rozdělit na 2 skupiny :
na věž – ty co jsou z knížek V.Čtvrtka
louka – ty ostatní

Vzpomněla jsem si, že jsem vám přinesla něco ukázat – gramofonová deska – předchůdkyně CD, tahle ale není obyčejná, to byly černé GD - tahle je duhová, vzácná – je na ní totiž schovaná jedna zapomenutá, ale přitom moc hezká písnička o jedné postavičce z knížky Václava Čtvrtka, kterou znají úplně všichni. Ta postavička měla svůj krámek přímo pod věží a měla tam ševcovskou dílnu ? Byl to ? RUMCAJC – tak to bylo opravdu hodně hodně jednoduché. Jak se stal ze ševce loupežník?
Můžeme si to připomenout.
Četba str. 10/12 Starosta už seděl.... zlost už v něm zůstala.

Pohádky o R, M a C opravdu znají snad všechny děti a proto jsem se rozhodla, že vám dneska představím méně známou knížku Václava Čtvrtka, protože na pěkné pohádky by se nemělo zapomínat. O kom ale bude, to si budete muset zjistit sami.

A co bude s písničkou? Na tu si budete muset jako na každou vzácnost počkat.

Aktivita 2:
Začneme tím, že si každý z vás nakreslí na papír jičínskou věž a do té věže nakreslí pod sebe 6 okének. Ta zaplníme neposednými písmenky.(jednoduchý nákres můžeme dětem ukázat) - Děti kreslí.... po dokončení:

jičínská věž má svůj název – víte jaký ? – Valdická brána (před dětmi které nejsou z Jc se snažím výraz Valdická brána říci několikrát v předchozím vyprávění) – ukázat napsané a hned už vám prozradím, jak je to s těmi neposednými písmenky – vždycky jedno z napsaného slova uteče na vaši rozhlednu. Tentokrát je to 4. písmenko ze slova Valdická a vy si ho napište do 1. okénka.
Druhé hledané písmenko nám pomůže najít Křemílek a Vochomůrka. Kdo ví v jaké chaloupce bydleli Křemílek a Vochomůrka? Z pařezu – PAŘEZOVÁ CHALOUPKA – a neposedné písmenko je tentokrát to úplně poslední z druhého slova.
Ke třetímu písmenku nás zavede knížka Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni. V ní bychom našli Kubu a Stázinu, ale také vypečného správce, který si chtěl vzít Stázinu za ženu – Víte jak se správce jmenoval? Byl to Kolomajzna. Hledané neposedné písmenko má tentokrát číslo 5.
Čtvrté hledané slůvko nám pomůže najít Knížka Cesty formana Šejtročka – já vám kousek přečtu a vy dávejte dobrý pozor, aby vám hledané slovíčka neuniklo.Četba str. 7 Jak se jmenuje kopec pod kterým měl chalupu forman Šejtroček? - Šibeňák a neposedné písmenko má číslo 2.
K pátému slovíčku bychom mohli klidně dotančit po špičkách trávy, jako to dělá nositelka jména, které hledáme. Prozradím vám o ní, že je to víla a že třeba nechala stát myslivce Mušku v lese nebo pomohla rakovi či zatančila králi. - Amálka – 3.písmenko
A poslední zbývající písmenko nám pomůže najít Maková panenka a její kamarád motýl, který se jmenuje ? Emanuel a neposedné písmenko má tentokrát číslo 4.

Kdo už ví, jak se jmenuje náš další pohádkový hrdina?
Damián – já vám ho představím.

ČETBA str. 3 až 6 …..,až to cvrnklo jako křemeny, a míří po Damiánovi

Damián se dostal do nepříjemné situace, šlamastyky, polízanice....
Kdo by teď chtěl být v Damiánově kožíšku a stát před Pitipačkou? Co myslíte, jak mu asi je? Má strach... je strach vidět? Dá se na někom poznat, že má strach?

Aktivita 3:
- děti udělají kočičí hřbet a zkusí ustrašený a bojovný výraz
Může Damián vyhrát? Může.
Mohli by mu pomoci ostatní kočky a kocouři - ? - dělali, že se jich to netýká, takže mu asi nepomohou.
Byl tam přítomen ještě někdo? - BLEŠKA – může malá bleška pomoci proti velké bojové kočce Pitipačce – může - ne silou ale chytrostí.

ČETBA str.6 ...Ale vtom ta bleška....až do konce

Tak to vidíte, jak to nakonec dobře dopadlo. Damián měl velké štěstí, že měl na ocásku tak chytrou blešku.
Mít štěstí je určitě dobrá věc....každý ho občas potřebujeme.
Co si představíte, když se řekne, že někdo má štěstí?

Aktivita 4:
Vzpomenete si na nějakou chvilku štěstí - kdy jste si řekli – jsem šťastná(ý) – zkuste vyjádřit své štěstí v obličeji (můžou zkusit i smutek)
Je štěstí napořád? Určitě ne. V životě to tak chodí, že se chvíle štěstí střídají s těmi méně šťastnými, někdy i smutnými. A i s tím se musíme naučit vypořádat.

A co Damián a jeho bleška? Budou spolu napořád nebo se jejich cesty rozdělí třeba až bleška uvidí nějaký lákavější kožíšek? Uvidíme … uvidíme....

Damián se s Pitipačkou setká ještě 2x. Nejprve s ní bude muset bojovat o skleněnou lahvičku, to mu ještě pomůže bleška. Pak ale jednou při procházce přeskočí Damiánova bleška do kožíšku angorské kočky a Damián zůstane sám. Jenomže to už se z bitevní kočky Pitipačky stane loupežnice. Damián se s ní setká v parku a Pitipačka se rozhodne udělat z Damiána dalšího loupežníka. Jestli se jí to podaří nebo jestli Damián sám dokáže nad Pitipačkou zvítězit, to už vám neprozradím. To proto, aby na vás v knížce čekalo napívané čtení...

Na začátku našeho povídání jsme si vyprávěli o loupežníku Rumcajsovi a teď končíme loupežnicí. To jsou tedy věci. Jenže není loupežník jako loupežník. Víte jaký je největší rozdíl mezi loupežníkem Rumcajsem a loupežnicí Pitipačkou? Loupežník Rumcajs je hodný a starostlivý, napravuje křivdy, pomáhá těm, kteří jsou v nesnázích. Proto ho taky mají všichni rádi. A my si na závěr můžeme poslechnout slibovanou písničku o Rumcajsovi. Možná vás trochu zklamu, ale písničku musíme oživit ne díky GD, na to bohužel nemáme gramofon, ještě že máme počítač....

Aktivita 5 :
Napsat text refrénu aby děti mohly zpívat.

Poděkování dětem za spolupráci a rozloučení.



Kouzelný mlýnek pohádek Václava Čtvrtka

Eva Kordová Městská knihovna Antonína Marka Turnov

ÚVOD
Beseda je určena pro MŠ, 1 -2. třídy základních škol, začínající čtenáře. Pracuje se s písničkou, mluveným slovem na motivy knížek V.Čtvrtka, dramatizace společně s dětmi s malými postavičkami z nejznámějších pohádek.

POMŮCKY
Knihy Václava Čtvrtka –základ – Pohádkový rok V.Čtvrtka- klíč na otvírání pohádek,malé postavičky – prsťáčky, mlýnek, sluníčko, zvoneček, obrázky od dětí na motivaci , přehrávač na CD

CÍL BESEDY
Seznámit děti hravou formou a pomocí dramatizačních prvků s tvorbou Václava Čtvrtka, významem pohádky a knížky .

Seznámení s dětmi – přivolání pohádky
Hádanka na knížku + hudební Když si domů za deště
Písnička – pojďte s námi za pohádkou
Hádanka na klíč – co otvírá knížky – písmenka
Mlýnek na pohádky, mlýnek na písničky, i hádanky


Postupně zapojíme děti do dění, písničkou i jednotlivými příběhy Písnička /podle ročních období na slova V. Čtvrtka např. Jaro- Vozilo se na jaře / zpívat s dětmi, nebo přizvat hudebníka, nebo pustit z CD /podle schopností a možností /

Hádanky na kytičky /jaro/, hádanky podle ročních období – na oživení

Zapojíme mlýnek, umeleme různé pohádky – podle barev, dnů, pohádkových postav

Knížka Pohádkový rok – podle měsíců použít pohádky nebo písničky a provést děti postupně rokem , začínáme dubnem, kdy se Václav Čtvrtek narodil

Pohádky z pořadu Hajaja- rozhlas, později Večerníček …/písnička

Melodie /CD / + hádanka na Pohádky z pařezové chaloupky – Přečíst či dramatizovat pohádku podle ročních období –na duben – Jak měli hodiny s jednou ručičkou

Melu tam a zase zpět písnička tu bude hned - písnička Říkal buben baseUkázat jak měl Čtvrtek rád muziku a písničky – Pohádková muzika – hádanky na hudební nástroje – písnička –Já jsem muzikant a přicházím k vám

Vodníci – Čepeček,Česílko, Volšoveček, zlý vodník Kebule

Víla Amálka – melodie z CD + dramatizace pohádky

Hej Meduli –písnička o čmelákovi

Rumcajs, Manka, Cipísek – postavičky z lesa Řáholce

Malíř Radek Pilař

Maková panenka a motýl Emanuel -//poslech melodie z CD /Dramatizace pohádky společně s dětmi /podle výběru dětí

Další knížky V.Čtvrtka – ukázat- připomenout a pozvat děti ke čtení

Závěr – mlýnek umele poslední písničku – Večerníček – poznat postavičky
z pohádek Václava Čtvrtka nebo tu, kterou jsme se společně naučili

Motivovat děti k malování pohádek, vymýšlení pohádek, vyprávění



Kolotoč v Africe – Václav Čtvrtek

Lenka Macháčková - Městská knihovna Nová Paka

Úvod:

Pro žáky prvního stupně – 3.třída - lze použít i pro 2. nebo 4. třídu – s drobnými úpravami.

Na motivy knihy Kolotoč v Africe od Václava Čtvrtka , ilustrace Ondřej Sekora, nakladatelství Amulet 2.vydání rok 1999

Cíl besedy:

Seznámení s méně známou knihou spisovatele Václava Čtvrtka. Práce s příběhem, na jehož základě se posluchači učí rozdílným podmínkám života v Africe a ve své zemi.

Pomůcky:

Telegram – velká písmena – může číst celá třída najednou
Dešťová hůl
Kartičky se zvířaty českými a africkými
Loutka černocha
Obrázky z Afriky

Osnova:

1. Uvítání v knihovně, seznámení s čtenářskou dovedností třídy
2. Vyprávění příběhu o Pulkrábkových a jejich kolotoči, telegram
3. Profesor Afrika – pomoc v nouzi
4. Cesta do Afriky – mořský kapitán Brebenda
5. Moře a cesta
6. Kmen Bambamů
7. Africká škola
8. Malý KO-LO-TOČ – slavnost
9. Stesk po domově, návrat
10. Návnada pro děti na seznámení s knihou

1. Uvítání v knihovně, seznámení s čtenářskou dovedností třídy

Do které třídy chodíte???...................
To už určitě umíte číst.
Zeptat se: Už se někomu z vás stalo, že jste četli nějaký příběh a ten vás tak pohltil, že najednou jako kdyby zmizelo okolí, třeba jste ani neslyšeli, že na vás někdo mluví a vy jste za každou cenu potřebovali vědět, jak to dopadne?
Pokud se někdo přihlásí, tak pochválit a pogratulovat, že už je čtenářem, protože o tom by právě čtení mělo být, že dokáže vtáhnout do děje.

2. Vyprávění příběhu o Pulkrábkových a jejich kolotoči, telegram

Vyprávím příběh o Pulkrábkových – popis pana a paní Pulkrábkových, jejich kolotoče.
Otázka pro děti: Jaké znáte druhy kolotočů?
Přesný popis Pulkrábkova kolotoče, zejména černocha uprostřed:
Úkol: Děti se postaví a zkusí si jak se černoch otáčí s celým kolotočem.
Při popisu zvířat na kolotoči použijeme kartičky pro děti .
Úkol: rozdat kartičky se zvířaty a děti rozhodují co je české a co africké zvíře a mají počítat podle pokynu knihovnice, kolik zvířat měli Pulkrábkovi na tom jejich konkrétním kolotoči.

Pulkrábkovi žijí spokojeně a v klidu na kamenném náměstí až do jedné neděle, kdy přijde telegram.
Úkol: Co to je telegram? Kdy se používá? Děti nahlas přečtou telegram z předem připravené pomůcky.
BI ibib eb ib ebebeb bu bibibi eb bambambam

3. Profesor Afrika – pomoc v nouzi

Telegram je psán cizí řečí a tak požádají o pomoc profesora Afriku. Ten telegram přeloží.

Úkol: Děti čtou dopis ze str. 20 – předem vytištěný s větším písmem a trochu upravený.

Paní Pulkrábková se diví jménu KO-LO-TOČ

Úkol: SEZNAMKA - každý z nás dostal jméno od rodičů a přesto se nám nemusí líbit. Jak se ti líbí tvé jméno a zda bys chtěl jiné, kdyby sis mohl vybrat. /Obměna – zdrobněliny našich jmen a které je nám příjemné/.

Pulkrábkovi mají radost z pozvání, ale zároveň je cesta trochu děsí.

Úkol. Co si vezmeme s sebou na cestu do Afriky? Kde Afrika leží, co je tam jinak než u nás?

4. Cesta do Afriky – mořský kapitán Brebenda

Problémy s cestou, ale jako zázrakem se objeví kapitán Berenda. Cesta k moři.

5. Moře a cesta
Pro paní Pulkrábkovou bylo moře úplnou novinkou a tak se kochá / použití dešťové hole, s jejíž pomocí lze snadno napodobit zvuk moře/.Cesta na palubě lodi, loď v bouři
Úkol: Děti se houpou jako loď, plují klidně také si prožijí bouři.

6. Kmen Bambamů
Uvítání s kmenem Bambamů – popis náčelníka a jeho kmene, popis černošské vesnice.

7. Africká škola
Paní Pulkrábková je zvídavá žena a čekání na slavnost je zdlouhavé, a tak se vydá do africké školy, děti jí namalují obrázky – společně s dětmi si je prohlédneme a konkrétně vidíme, jak Afrika vypadá /obměna – pokud je možnost, tak se podívat do knih v knihovně, kde najdeme africkou přírodu a život/ .
V africké škole se děti neučí česky, ale mají bambamštinu a učí se praktické věci, jak přežít v africkém prostředí / teplo, nebezpečná zvířata a bubnování.

Úkol: Bubnujeme společně s dětmi jednoduché rytmy a snažíme se rytmus naučit a udržet.

8. Slavnost -malý KO-LO-TOČ

Den slavnosti si všichni užijí / loutka černocha – překvapení/ - moc se všem kolotoč líbí – i dospělým.

9. Stesk po domově, návrat

Pulkrábkovi se těší domů, přijde telegram, že obyvatelům městečka s kamenným náměstím se stýská a tak se vydají na cestu domů.

10. Návnada pro děti na seznámení s knihou

Pokud se chcete dozvědět, co se Pulkrábkovým v Africe přihodilo a co je na cestě po moři potkalo, tak si můžete půjčit knihu Kolotoč v Africe od Václava Čtvrtka , ilustrace Ondřej Sekora, nakladatelství Amulet 2.vydání rok 1999.

Reflexe: Co víme o Africe, co jste si zapamatovali? Kdo napsal knihu, o které jsme dnes vyprávěli? Znáte nějaké jeho další literární postavy nebo knihy od tohoto autora?



Beseda na téma Václav Čtvrtek – Kolísko

Lenka Ťoupalová, Eva Zikmundová – Knihovna města Plzně

Cílem besedy:
- seznámení se spisovatelem V. Čtvrtkem a jeho dílem
- podpora čtenářství
- vysvětlení slov informace a intuice

Pomůcky:
maňásek, kulisa s pirátskou lodí

Vše probíhá formou rozhovoru maňáska, knihovnice a dětí.

1.Požádáme, aby si děti vzaly jednu beletristickou dětskou knihu.
2.Po uvítání dětí v knihovně následuje krátké seznámení s Václavem Čtvrtkem(např. dětství, díla, vlastní jméno a vysvětlit, co je to pseudonym….)
3. Maňásek se různě ptá a odpovídá a zároveň vyzdvihne knihu od V. Čtvrtka Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska a poprosí knihovnici a děti o přečtení. Četli jsme začátek do stany osm, kde dá knihkupec Rotrekl knihu Pepovi.
Knihovnice se zeptá dětí, o čem by měla být kniha, kterou by rády dostaly.
Mezitím se maňásek převlékne do pirátského trička a šátku.
Maňásek řekne, že by chtěl knihu o pirátech a že si na ně zahrají a on bude Pepa
Kolísko. Knihovnice souhlasí a promění se v kapitána pirátů.
Maňásek řekne básničku na str.12 a užívá si, jak je to dobré být pirátem, že se nemusí učit číst a zahodí slabikář.
Pak se kapitán pirátů zeptá dětí, co všechno piráti dělají , jak se chovají a jestli ještě v dnešní době jsou.
Maňáskovi se to nebude líbit a začne brečet, že nechce být pirátem. Kapitán ho strčí do podpalubí.

První úkol pro děti:
- rozdělení dětí do skupin po 5-6,
- úkol zní: vymyslet a pak zahrát scénku, jak se vysvobodí Pepa z podpalubí.

Po splnění úkolu ukáže kapitán s maňáskem, jak to vymyslel spisovatel V. Čtvrtek a zahrají to. Maňásek neustále kňourá a brečí, že si to takhle nepředstavoval a tak ho kapitán strčí do lodního koše, kde v dáli něco uvidí. Nejdříve si myslí, že je to obchodní loď, ale pak zjistí, že jsou to jeho chmurné myšlenky a že je to bouře, která se blíží.
Kapitán se začne bát – protože piráti se bouře bojí, prosí Pepu Kolíska o pomoc.
Pepa řekne, že by to chtělo nějaké kouzlo nebo zaříkávadlo a poprosí o pomoc děti.

Druhý úkol pro děti:
- rozdělení dětí do skupin po 5-6,
- úkol zní: vymyslet a předvést kouzlo na zahnání bouřky.

Po splnění úkolu se kapitán ptá dětí, jak vlastně na to Pepa přišel, že se má bouřka zahnat zaříkávadlem. Pepa řekne, že to byla intuice a kapitán se bude ptát, dětí jestli ví, co to je. Vysvětlí pak dětem pojem intuice a ukáže jim trénování pomocí knihy, kterou mají u sebe.
Po vyzkoušení Pepa řekne, že intuice je fajn, ale že je pořád v lodním koši a že mu moc nepomohla. Potřebuje něco jiného. Hluboce se zamyslí a řekne, že mu chybí informace, aby se dostal domů.
Kapitán se zeptá dětí a vysvětlí co to je informace, kde je hledat, např. v knihách nebo v počítačích – umění číst.
Pepa pláče, protože si uvědomí, že udělal velkou chybu, když zahodil slabikář a nenaučil se číst. Poprosí děti, aby mu slabikář podaly a jde se učit číst.
4. Vysvětlení, jak je důležité umět číst. Konec příběhu si děti vymyslí a nebo přečtou sami.



Vodnické povídání

Hana Procházková - Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích

Beseda je rozdělena do 3 základních částí.

Rekvizita - vodnický klobouk

Pracovní pomůcka – pracovní list Cesta vody.

První fází je čtení z knihy Kuňky z žabí tůňky, dle potřeby jedna až dvě pohádky.
Jak rozšmoodrchali zašmodrchanec
Jak jim bába ropucha poradila
Časová náročnost cca 15 minut

Další fází je hra na pana spisovatele. Dětem je předčtena nedokončená smyšlená pohádka viz. Příloha č. 1 a děti se pokouší pohádku dopovídat. Třeba každý jednou větou zkouší dát dohromady smysluplnou pohádku. To dítko, které má na hlavě vodnický klobouk mluví.


Délka trvaní slovního úkolu cca 10-15 minut

Posledním úkolem v besedě je pracovní list, který děti vyplňují samy. Potřebná je pouze modrá pastelka. Příloha č.2

Časová náročnost cca 5 minut.

Celková doba besedy je 35-40 minut.



Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska

Markéta Poživilová – Knihovna města Hradce Králové

Pomůcky:
knížka Václava Čtvrtka – Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (např. Albatros, Praha, 1981)
větší polštář (později využit jako velryba)
starý slabikář
papoušek – jedno jakýkoliv (dřevěný, plyšový, možno i namalovaný)
Orffovy nástroje

Cíl:
Cílem besedy (v tomto případě spíše vyprávění) je seznámit děti s příběhem méně známé knihy Václava Čvrtka – Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska. Probudit v nich zájem si tuto knihu přečíst a zároveň díky fantazii prožít její příběh tak trochu na vlastní kůži.

Úvod:
Na začátku rozdáme co největšímu počtu dětí (nejlépe všem) Orffovy nástroje, nebo alespoň něco, na čem se dají vyluzovat rozmanité zvuky – a pro začátek je schováme pod židličky, aby nás, když je teď ještě nepotřebujeme, nerušily. Zároveň si s dětmi domluvíme vlastní jednoduché signály:
jak přidat na hlasitosti a vyloudit zvuk opravdu hlasitý (např. bouře)
jak ubrat na hlasitosti a vytvořit úplně tichoučký zvuk (např. tiché šumění oceánu)
jak všechny zvuky okamžitě „vypnout“

Přivítáme děti v knihovně s tím, že si budeme vyprávět jeden napínavý příběh, který se odehrál před dávnými časy - asi tak, když jejich babičky a dědečkové byli ještě malí. A aby se nám příběh opravdu povedl, budeme ho vyprávět společně…
Důležité upozornění - v našem příběhu se může stát opravdu cokoliv, proto se vůbec ničemu nemůžete divit. A první neuvěřitelná věc je ta, že si teď musíte představit, že jsem kluk a že mi je právě dneska 8 let. Jmenuji se Josef (Pepa) Kolísko a ten příběh je o mém naprosto neuvěřitelném dobrodružství. Vše se odehrálo proto, že jednu věc šíleně miluji a druhou naprosto nenávidím.
Nejvíc na celém světě miluji čokoládu – mléčnou čokoládu. (Zde je možno se dětí zeptat, jakou mají oni nejoblíbenější čokoládu) a naprosto nenávidím čtení a dokonce ani neumím vůbec číst. (Zde je možno se zase dětí zeptat, co nejvíc nesnáší). No a právě v den mých 8 narozenin, se všechno nějak zvrtlo, i když všechno začalo hrozně nenápadně…

Dále vyprávíme příběh volně podle knížky. Vybíráme podstatné, nebo nějak zajímavé momenty a ty se snažíme s dětmi prožít a zahrát. Protože je knížka opravdu hodně útlá, dává nám to příležitost prožít si i zdánlivě jednoduché věci. S příběhem je možno během celého vyprávění pracovat, dotvářet ho, či upravovat. Stačí si zapamatovat jednoduché obrazy, které pak „oživíme“ a rozvineme v naší představě.

Příklad mých obrazů:
1. (miluju čokoládu – nesnáším čtení a slabikář – knihkupec Rotrekl – nákup čokolády – co může způsobit knížka)
2. (piráti – lákání na čokoládu (píseň) – strašlivá proměna – moře – loď – velryba – kniha přes palubu)
3.(zavřen do podpalubí – přesolené moře – strážní koš – černá bouře – krájení velryby)
4. (Žvandra – kouzlo – papoušek – kniha)
5. (Učím se číst – Slabikář zpěvníkem - …)

Během vyprávění společně s dětmi dotváříme a prožíváme celý příběh. Zase záleží na každém vypravěči, které okamžiky z děje, se rozhodne zvukově, či pohybově proměnit.

Příklad mých proměn – děláme společně s dětmi:
běžím po schodech (dupání nohou), otvírám dveře (vrzání), šplouchání moře (Orffovy nástroje), pláč v podpalubí (příšerné brečení), krájení velryby (mlaskavý zvuk), pobyt ve strážním koši (foukání a houpání ve strážním koši – pohyb), bouře (dupání a hlasité použití Orffových nástrojů), tahání Žvandry z podpalubí (rozdáme si „neviditelný“ provaz a společně vytáhneme Žvandru ven), Žvandrovo kouzlo na bouři (společně vymýšlíme kouzlo na bouři a zakřičíme ho z plna hrdla), setkání s papouškem (křik papouška, mávání křídel, namáhavý let …), setkání s velrybou (křik velryb, jak se dělá vodotrysk), učíme se číst (opakování jednotlivých slov ze slabikáře), slabikář zpěvníkem (zpíváme nahodilé pasáže ze slabikáře a děti opakují - přidáme „johoho“ a bouříme na Orffovy nástroje)

Závěr je možno též pojmout individuálně a alternativně – podle toho, co je naším záměrem. V případě, že chceme děti pouze seznámit s málo známou knihou spisovatele Václava Čtvrtka – je možné dovyprávět příběh podle knížky až do konce.
Chceme-li však děti motivovat ke čtenářství (případně návštěvě knihovny) je dobré neprozradit, co se stane na poslední straně a děti nalákat na to, aby si knížku přečetly a dočetly samy.

Hodnocení poroty

Marie Davidová
Problematické prvky:
zdravotní/hlasová indispozice, vcelku zbytečně „infantilní“ hlasový projev, velká tematickánejednota/roztříštěnost – nekoncepčnost, rozdělování nálepek mezi děti zabralo vzhledem k celkuneadekvátně velkou časovou plochu,…
Za velmi problematické považuji některé prezentované hodnoty – děti dostaly dárky a odměnu, alenevíme (ani děti, myslím) proč. Na hromádce knih se opravdu jen tak pro nic nesedává, víme přeceproč a chceme k ohleduplnému zacházení vést i děti. Cesta nevede obzvlášť tudy, kdy samaknihovnice hromádku rozsedne a pak žádá (aťsi i v roli pohádkové postavy) děti, aby to na ni neřekly,a nijak dál s tím nepracuje.
Doporučení:
Oddělit jednání postavy motýla Emanuela od jednání knihovnice, která řídí celou akci.Nechat jednání za postavu motýla v celkové časové ploše programu jen menší díl.
Promyslet si a jednoduše sdělovat a dodržovat nějaký „charakter“ té postavy. Jaký je motýl Emanuel?(milý, hodný, poctivý, spravedlivý, hrdý, ochotný, ohleduplný, jemný, ...) Jak mluví? Jak se pohybuje?Co by v žádném případě nedovolil, neudělal?
Vytknout si zvládnutelný cíl (není třeba „projet“ všechny školní předměty, jména postav knih V.Č.,autorův životopis, příběhy postav, reklamu na knihovnu, ... realizátorka tak může získat větší klid aprostor pro méně“věcí“ řešených důkladněji), vybrat a do hloubky řešit jedno hlavní téma.

Stanislava Najmanová
Problematické prvky:
zdravotní/hlasová indispozice, příležitostně nekontrolované používání výrazůtěžko srozumitelných účastnické skupině (2. třída - konkrétně, fyzicky, kariéra), hned v úvodu použitíslova „zavinil“ v hovorovém obratu „Kdo to zavinil“ – podsouvá lehce znevažující tón (lze nahraditnapř. „Komu můžeme být vděčni“, případně „Kdo za tím stojí“, ...)
Doporučení:
Smysluplně zjednodušit/zkrátit přípravu dětí na „křížovku“ s věžními okénky.
V příběhu Damiána se objevuje téma Štěstí – možná by šlo trochu více zviditelnit, pojmenovat, dátdětem ochutnant.

Hana Procházková
Problematické prvky:
zbytečně „infantilní“ modulace hlasu, někdy hlasový projev navozující atmosféru tajemna, leč – nictakového situace neobsahuje. Výběr textu k předčítání – nebyl patrný žádný zvláštní důvod, proč sevěnovat právě tomuto textu. Rozložení pozic při předčítání – knihovnice nízko a „schovaná“ za knihou– ztracený kontakt s účastníky, upadá pozornost. Během tvorby příběhu něco vzniká, ale není torealizátorkou programu „čištěno“ a shrnováno, tvarováno.
Doporučení:
Zaměřit se na způsob, jak zajistit jednoduchou, jasnou přehlednou a přesto spontánní a tvořivou as potěšením konanou práci na pokračování a dokončování příběhů. Tak, aby vznikaly srozumitelné asmysl dávající sledy událostí, s respektem k daným okolnostem, dřívějším projevům postav, atp.Není třeba děti „odměňovat“ sladkostmi, ani za dobře odvedenou práci.
Během realizace (už při přípravě) pozor na tvrzení typu „O řeku se starají vodníci, opravdu“, nebo„Žába může přeprat čápa“, „Čáp může být vegetarián“. Jde o logické nesrovnalosti a je třeba jev rozhovoru s dětmi pojmenovávat, rozvážně korigovat, nenechat si jimi „zanášet“ vznikající příběhy.

Lenka Macháčková
Problematické prvky:
formulace „doplňte si mezery ve vzdělání“ není na místě, jsou lepší důvody proč se snažit, proč seučit, proč plnit úkoly, ... než „toto“ :-) . V závěru programu problematická záležitost odkazující kesporným hodnotám – důvod opuštění Afriky (došel opalovací krém a nemají tam pivo).
Doporučení:
Nahradit výraz „orgie“ srozumitelným ekvivalentem nebo jej použít, ale přidat vysvětlení adekvátněvěku účastníků.
Věnovat zvýšenou pozornost možnosti vzniku nepříjemných pocitů během (té krásné) práce se jmény(prostě pozor na ty neoblíbené podoby jmen).

Markéta Dubnová
Problematické prvky:
V některých situacích se objevilo jednání postav, které ukazovalo ke sporným hodnotám (čmárámněkam, kde se to nemá, tak to dělám raději v noci, … panáčkova touha po kamarádce vyzněla jakopotřeba „služky“, … polibek z opravdové lásky nepomohl k vysvobození, …), témata (to důležité prolidi) zůstala poměrně málo odhalená, podobně jako zůstaly skryty mnohé motivy jednání některýchpostav – bylo málo prostoru s některou z nich se identifikovat, jít s ní. Realizátorka dosti spěchala (27minut na celou věc), „domácí úkol“ zrekonstruovat celý příběh vyzněl planě, děti by toho nebylyschopné dílem právě pro tu rychlost, v jaké se s příběhem setkaly.
Doporučení:
Abstrahovat z předlohy jedno nebo dvě příběhová témata (o čem to hlavně je?) a skrze ně přivyprávění nahlížet na všechno jednání, na každou situaci příběhu. Nespěchat tolik, dovolit si zpomalita věnovat se důležitým věcem (otázkám dětí, některým otevřeným tématům nebo složitějším místůmděje). Je dobré klást dětem otázky a chtít slyšet odpovědi, je dobré, v tu chvíli zpomalit a věnovat časzpracování odpovědí tak, abychom je mohli v příběhu buď použít, nebo zřetelně označit jakonepoužitelné a verbalizovat proč je tomu tak.

Eva Kordová
Problematické prvky:
Program byl realizován jako „pásmo“ písniček, hádanek, úryvků textu vybraných příběhů, ... všeho do40 minut v rychlém sledu a velkém množství. Spojujícím článkem odečitatelným navenek bylo jménoV.Č., bohužel zůstala latentně jakákoliv tematická linka. Jinými slovy, o čem to má být pro ty, kdo sezúčastní? Jaká témata, jaké hodnoty, jaké postoje je možno „naťuknout“, prozkoumat, ...?V dynamicky vedeném programu bylo málo prostoru pro to, aby děti mohly zaujmout postoj, obhájitho, užít si jednání s loutkou, zvládnout s pocitem bezpečí a podpory svůj taneční pokus předostatními, ...
Doporučení:
Zvolnit tempo, pokusit se objevit ve výběru činností tematickou linku (o čem jiném, než o seznámenís dílem V.Č. by to také mohlo být?). Vyhradit v programu kus času pro aktivitu dětí tak, by měly čas,zpracovat zadání, zvolit vlastní způsob řešení, zrealizovat jej a zakončit (ideálně ještě s prostorem prokrátkou reflexi).
V kladení úkolových otázek či v hádankách dát přednost hodnotám, lidským tématům, motivacímpostav, ... před faktografickými a encyklopedickými informacemi.

Lenka Ťoupalová, Eva Eikmundová
Problematické prvky:
Trénink intuice – experimentování s kladením „důležitých“ otázek a intuitivním hledáním odpovědí.
Doporučení:
Nepouštět se do podobných praktik bez vědomí o zvýšeném riziku vzniku psychických poranění. Mítpro ten případ „připraven“ postup řešení (např. dovednost poskytnout krizovou intervenci, nebýt naskupinu sám a mít tak možnost věnovat se v případě nutnosti po nějakou dobu individuálnějednotlivci, ...)

Markéta Poživilová
Problematické prvky:
Realizátorka prováděla programem velmi často v roli, což je velice náročné psychicky i fyzicky.Přihodilo se několikrát, že role piráta a role knihovnice-vedoucí programu se promísila, což ubírá nasrozumitelnosti a také pozornosti. Orffovi nástroje v rukou dětí – pokud nebyly používané k „práci“ani odložené mim dosah, rušily pozornost účastníků a ubíraly energii i realizátorce (např. nutnostíhlasitějšího verb. projevu). Některé motivy jednání postav zůstaly utajeny, podobně jako některádůležitá témata.
Doporučení:
Dát více prostoru a zodpovědnosti dětem, nebýt „jediným hercem na jevišti“. Vystupovat v roli jenčistě a jen v některých situacích příběhu. Ošetřit pro účastníky logickou návaznost některých situací.Vybrat si jedno nebo dvě témata z příběhu, jako spojovací linku pro všechno, co program obsahuje.