Okna 2013
(O Knihovnických Aktivitách)

Motto: "Už zase skáču přes kaluže" - Každý krok, kterým překonáme vzdálenost nebo překážku, která se nachází před námi, nám otevře dveře nového poznání.

2. ročník soutěžní přehlídky OKnA ( O Knihovnických aktivitách ) se konal 16.-17. dubna 2013. Tuto přehlídku pořádal Klub dětských knihoven SKIP, regionální organizace SKIP Velká Morava a Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) za podpory Ministerstva kultury ČR z grantového programu Knihovna 21. Století. Mezi další partnery patřila ZŠ a MŠ Brno, Husova ulice, kde přehlídka probíhala a také nakladatelství Portál.

Přehlídky se zúčastnilo sedm soutěžících z Čech a také ze Slovenské republiky.
1. Mgr. Jana Vozníková , Knižnica Bratislava – Nové Město
2. Václava Vyhnalová a Eva Žaludová , Městská knihovna Planá nad Lužnicí
3. Bc. Ludmila Mičínová , Knihovna Jiřího Mahena v Brně
4. Bc. Lenka Ťoupalová, Knihovna města Plzně
5. Edita Vabíčková Makosová, Knihovna Gymnázia Příbram
6. Jana Košťálová , Knihovna města Ostrava
7. Lukáš Treml, Knihovna města Hradec Králové

První den po soutěžní přehlídce byl připraven doprovodný odpolední program v Knihovně Jiřího Mahena. Každý si mohl vybrat jeden ze tří workshopů:
1. Motivy a důsledky extrémistických činů - Mgr. Lenka Mrázová
2. Epos o Gilgámešovi – Mgr. Helena Hubatková Selucká
3. Smrt v literatuře pro děti a mládež - PhDr. Milena Šubrová, Ph.D.

Hlavní cenu a Cenu diváků získala Bc. Lenka Ťoupalová - „Létat se dá i bez křídel“
1.místo - Mgr. Jana Vozníková
Cena za metody a práci s dětmi - Bc. Ludmila Mičínová
Cena za vynikající námět – Václava Vyhnalová a Eva Žaludová
Cena za kultivovaný jazykový projev – Jarmila Košťálová
Cena za originální aktivity – Edita Vaníčková Makosová
Cena za neobyčejní zprostředkování informací - Lukáš Treml



TEXTY BESED

Neviditelné knihy

Mgr. Lukáš Treml, DiS. - Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké, Hradec králové

Existují neviditelné knihy? A pokud ano, kdo jsou jejich čtenáři? A v jakých knihovnách si tito lidé tyto knihy půjčují? Na obdobné i mnoho dalších návazných otázek se již několik let snažím společně s žáky druhých stupňů základních škol nalézat odpovědi na co nejvíce interaktivních přednáškách a besedách v Hradci Králové, v jehož městské knihovně pracuji. Ukazovat dětem neviditelné knihy? Předvádět jim publikace, včetně obrázkových, které si nemohou na vlastní oči prohlédnout? Nevídáno, neslýcháno. To první ano, to druhé ne. Existují totiž lidé, a není jich vůbec málo, kteří za celý svůj život očima neviděli jedinou knihu a přesto jsou sečtělejší, než mnohý bibliofil. Jedná se o osoby se zrakovým postižením, osoby, jichž několik tisíc je věrnými uživately služeb pražské Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana, která má pobočky v šesti městech naší vlasti.
A jakže tedy ty neviditelné knihy, které si lze prohlédnout, vypadají? Pojďte si na chvíli vzít společně s mými mladými účastníky přednášky na oči zaslepující klapky a za pomoci hmatu si prohlédněte celý historický vývoj zvukové knihy určené nevidomým a slabozrakým čtenářům. A nestačilo by si o tom jen vyprávět? Nestačilo, protože lepší než jen vyprávět je sice vysvětlovat, ale ještě lepší je ukazovat. A teprve při ukazování, byť beze zraku, je jen krůček k pochopení a uvědomění si, proč že byly postupně velmi křehké gramofonové desky nahrazeny magnetofonovými pásy, proč že byly trhající a zamotávající se pásy nahrazeny magnetofonovými kazetami, proč vytahávající se a šumící kazety nahradily kompaktní disky bez nutnosti přetáčení a otáčení a proč že byly v nedávné minulosti nahrazeny řady CD s audio nahrávkami jen pár CD ve formátu MP3. Že ale stále držíte v ruce něco, co je sice malé, i poslepu dobře manipulovatelné a hygienicky výhodnější, přesto však stále viditelné? Souhlasím, a abych Vás přesvědčil o tom, že neviditelné knihy v mnoha různých žánrech a v tisících titulech doopravdy existují, tak učiním stejný krok, jaký před několika lety učinila jako první Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké Knihovny města Hradce Králové, a to přechod k vskutku virtuálním knihám. Několik set našich uživatelů dostalo příležitost nechat si nahrávat požadované knihy namluvené známými herci a moderátory na vlastní flash karty a tato zcela zákonná forma získávání četby ve zvukové podobě se natolik osvědčila, že si její výhody oblíbila více než polovina našich uživatelů. Nejenže se tak velmi výrazně zkrátila doba, kterou zrakově postižení čtenáři stráví přímo v naší knihovně, neboť mají po předchozím telefonickém či emailovém zadání již vše předem připravené a nemusí trpělivě vyčkávat na vyhledávání CD a kazet, ale především takto nikdy nemusí čekat v dlouhém pořadníku na vrácení požadovaného titulu jiným čtenářem. Do digitalizovaného formátu MP3 jsou postupně kromě nejmodernějších bestsellerů převáděny i starší nahrávky z kazetových nosičů, a tak si lze v nejvyšší možné kvalitě vyposlechnout po vhodně zvolených a očíslovaných úsecích i nestory československé divadelní a rozhlasové tvorby třetí čtvrtiny dvacátého století.
Že jsem Vám ale slíbil i knížky obrázkové, které nelze plnohodnotně převést do zvukové podoby? A proč že jsme jen zvukovou knihovnou a nikoli také knihovnou hmatovou, když přeci existuje i Braillovo písmo? Máte pravdu, ale je nutné si uvědomit, že více než dvě třetiny osob se zrakovým postižením jsou lidé v seniorském věku a že tedy jen velmi malá část našich uživatelů umí plynně číst delší úseky v Braillově písmu. Naše knihovna je vskutku jen zvuková, přesto máme na ukázku, kromě zvětšovací televizní lupy pro slabozraké a plně ozvučeného osobního počítače, k dispozici několik knih v bodovém písmu včetně tyflografických ilustrací. A tak si můžete vyzkoušet, pokud jste si ještě nesundali nasazené klapky, prohlédnout si hmatem, tímto tak velmi často a neoprávněně nedoceňovaným smyslem, obrázky zvířat a stromů, automobilů a souhvězdí, pohádkových ilustrací i skutečných hradů a zámků, domovních erbů, archeologických nálezů a mnoha dalších hmatově vhodně ztvárněných objektů. Možná víte, že se jednotlivé znaky Braillova písma skládají z kombinací žádného až šesti bodů, možná ale netušíte, jak jej správně hmatově číst, jak se Braillovo písmo píše, jaké mělo předchůdce a kde všude se dá využít. Pojďte si osahat a vyzkoušet lineární Kleinovo písmo a typografickou sadu na jeho psaní, jedno či obouruční Pichtův psací stroj se sedmi klávesami či dymokleště a Pražskou tabulku s bodátkem na psaní krátkých poznámek v bodovém písmu, zkuste si rozluštit nápisy, kterými máme označené obaly CD, ze kterých zjistíte formát, název i katalogové číslo i díl každého titulu. Nebojte se vyzkoušet přečíst si v Braillově písmu kousek textu v čínštině, ruštině, arabštině, řečtině či japonštině, které byste možná jinak nedokázali rozluštit, osmělte se sáhnout si na plasticky zapsaný matematický příklad, notopis, označení léků či správného tlačítka ve výtahu. Že Vás nadchnul nápad nalepit si tahák v Braillově písmu pod lavici nebo si při hodině pod lavicí tajně číst detektivku a přitom se ani na chvilku neodtrhnout zrakem od tabule? Uvěříte mi, že světový rekord v rychlosti čtení Braillova písma je více než 1200 znaků za minutu? A že nedávno vyšla životopisná kniha o Luisi Braillovi pro děti? Zkuste v sobě na chvilku nalézt potměchuť a na pár minut vstupte do světa, v němž se čte potmě a píše bez barvy.
A až si sundáte klapky z očí a budete se na svět dívat opět svým zrakem, byť již možná s o trošičku rozšířenějším pohledem, tak bych vám velmi rád ukázal a představil knihovnu, do které se nebojí samostatně chodit stále ve větším počtu i čtenáři s bílou holí, přestože si dříve nechávali žádané tituly zasílat poštou s označením „Zásilka pro nevidomé, porta prosto“. Nová budova Knihovny města Hradce Králové je totiž velmi přizpůsobena nejen zrakově postiženým čtenářům a zde aplikované bezbariérové úpravy v rámci prostorové orientace a samostatného pohybu osob nevidomých a slabozrakých si podle mého názoru vskutku zaslouží pozornost, neboť mohou být inspirací pro mnoho jiných institucí.
O tom, jak se k nám dostat, se naši uživatelé dozví z našich webových stránek v tzv. blindfriendly verzi, kde jsou mj. uvedeny v přístupné textové i audio podobě itineráře tras, podrobné popisy cest od nejbližších zastávek MHD a zpět. Mnoho bezbariérových úprav budovy široce přesahuje povinné prvky vyplývající z vyhlášky 398/2009 sb., mezi ně patří kromě hmatově označených a ozvučených výtahů např. akustické orientační majáčky, které jsou umístěny nejen nad hlavním vchodem do budovy, ale rovněž nad vstupem do Zvukové knihovny, Hudebního oddělení i kabin výtahů ve všech podlažích. Tyto majáčky po aktivaci dálkovým radiovým povelovým vysílačem nejen zvukově navádějí zrakově postižené osoby k určenému místu, ale rovněž podávají přesné a podrobné informace o nejbližším okolí, otevíracích hodinách, webových stránkách apod. Všechny veřejnosti přístupné dveře v budově jsou z obou stran 20 cm nad klikou označeny nápisy v Braillově písmu, přičemž vidící lidé si často tohoto značení ani nevšimnou, neboť je provedeno v zcela transparentní podobě. V budově je navíc instalován systém více než 170 metrů umělých vodicích linií, které svou vizuální kontrastností i prostorově pozitivním profilem zaručují nejen samostatný, ale primárně bezpečný pohyb slabozrakých a nevidomých uživatelů po vytyčených trasách. A aby byly tyto trasy vskutku přehledné, k tomu slouží přenosné plastické plány s podrobným popisem v Braillově písmu i zvětšeném černotisku ve vhodném tzv. bezpatkovém fontu i unikátní statická plastická mapa celého druhého podlaží vizuálně i hmatově zobrazující veškeré prostory i možné překážky s popisky v hmatové latince i bodovém písmu. Ve stejné podobě jako plány je k dispozici rovněž Výpůjční řád, všichni uživatelé se tak mohou seznámit se svými právy i povinnostmi ve vhodné vizuální, zvukové či hmatové verzi. Všichni zaměstnanci rovněž prošli odborným školením zaměřeným na průvodcovství a nabídku pomoci osobám se zrakovým postižením a byli seznámeni se základními funkcemi a způsoby užívání reedukačních a kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené, nepřekvapí je tedy např. Vysílačka pro nevidomé, šablona na bankovky a osobní podpis či hmatově přizpůsobené společenské hry, se kterými se mohou setkat v místní kavárně vybavené nápojovými i jídelními lístky v Braillově písmu na omyvatelných fóliích.
Vím, že si narozdíl od přímých účastníků přednášky věnované nejen neviditelným knihám s sebou neodnesete v reálné podobě plastickou abecedu Braillova písma s různými úryvky textů na rozluštění ani zážitek vyzkoušení si hmatového rozpoznání obrázků či poslechu pasáže knihy v elektronicky syntetizovaném hlase, přesto však věřím, že jsem Vám alespoň trochu „vytmavil“ svět zrakově postižených čtenářů a pootevřel Vám trochu k nahlédnutí desky neviditelných knih i dveře do Zvukové knihovny pro nevidomé a slabozraké Knihovny města Hradce Králové, kam jste k prohlídce, kterou lze absolvovat i beze zraku, srdečně zváni.

Beseda – Obyčajná tvár

Mgr. Jana Vozníková - Mestská knižnica Bratislava - Nové Mesto

Prezentace ke stažení zde.

Beseda – Seznámení s knihou Uzly a pomeranče pomocí šifrovacích technik

Edita Vaníčková Makosová - Knihovna Gymnázia Příbram

Prezentace ke stažení zde.

Cílem besedy je seznámit čtenáře ve věku od 10 do 15 let s knihou Uzly a pomeranče autorky Ivy Procházkové. S ohledem na věk čtenářů volím netradiční metodu práce s knihou, pomocí luštění zašifrovaných zpráv. Děti se během besedy seznamují s jednoduchými šifrovacími technikami starověku a středověku a s jejich pomocí se snaží vyluštit ukázky z textu. Cílem je, aby děti sami vypátrali v první části besedy o jaký titul se jedná a v prostorách knihovny také knihu nalezly v regálu či s pomocí knihovního katalogu.

V úvodní části si s dětmi povídám o tom, zda si myslí, že to mají děti snadné, nebo snadnější než dospěláci. Pokouším se je podnítit k úvahám, zda ze svého okolí znají někoho, o kom si myslí, že to v životě nemá lehké. Např. protože ztratil rodiče, má nějaký zdravotní handicap, stará se o někoho dalšího nebo je prostě jen z chudé rodiny. Pak jim představím Dereka, hlavního hrdinu knihy, který řeší spoustu náročných situací, a vysvětlím, že pomocí indicií a zpráv, které rozšifrují se dozvědí o knize a Derekovi více.

Pro podporu motivace se třída rozdělí na dvě poloviny, které soutěží proti sobě. Pomocí prezentace se seznámí se způsobem utajování zpráv na těle poslů, které se používalo ve starověkém Řecku. Potom ze svého středu vyberou „posla“ a ukryjí mu na těle zprávu. Ta tvoří dvě slova – jedna skupina schovává slova POMERANČE a IVA, druhá skupina slova UZLY a PROCHÁZKOVÁ. Platí pravidlo, že skupina ukrývá zprávu tak, aby ji bylo možné nalézt, aniž by posel musel sundávat oblečení, které nechce. Např. posel může odmítnout sundat kteroukoliv část oděvu, pod kterou ale není zpráva ukrytá.

(Děti bývají velmi nápadité, pamatuji si na skupinu, která zprávu napsala na žvýkačku, kterou vrátila zpět do balíčku a ten vložila poslovi do kapsy.)

Dalším úkolem je luštění skytaly – způsobu používaného ve starověké Spartě. Zde je potřeba příprava. Původní skytala byl pruh látky, namotaný na válec předem daného průměru, na který byl napsán text, který byl k přečtení pouze poté, co byl příjemcem zprávy namotán na válec stejného průměru. Používám pro tyto účely dlouhý pruh igelitu (původně z role k obalování knih) na který nesmývatelnou fixou napíšu text. V případě knihy Uzly a pomeranče je to text:

„To je maminka, vid?“ řekla a přistoupila k fotografii nad psacím stolem. „Byla strašně hezká,“ prohodila Hanka s ohledem pořád ještě upřeným na fotografii. „Na co vlastně…?“ nechala větu nedokončenou, ale Darek věděl, co má na mysli. „Na leukémii,“ řekl. Znělo to zvláštně. Magicky.

Poté se seznámí se základními způsoby šifrování a některými osobnostmi kryptologie, (viz. prezentace) aby později s jejich pomocí dokázali rozluštit následující texty:

ATBASH

Učitelky soucit mu vadil. Byla hodná, aspoň matka to tvrdila. Vzala si Emu do třídy i přes její problém a Darek věděl, že se jí věnuje, ale stejně ho něco v jejím chování popuzovalo. Podceňovala Emu. Myslela si to, co všichni v Poseku: že je Ema debilní.

Exřgupqc chmeyřg oe džwřp. Zcpž šmvňž, žchlmn ožgqž gm gdjvřpž. Dbžpž chř Uoe wm giřvc ř liuch rurř ljmzpuo ž Wžjuq duvup, au chu rř duňeru, žpu chgurňu šm nuym d rurřo smdžňř lmlebmdžpm. Lmwyunmdžpz Uoe. Occhpupž chř gm, ym dhřsnř v Lmchuqe: au ru Uož vuzřpnř.

CÉSAROVA ŠIFRA

Že otec nesedí v hospodě, bylo sice pozitivní, ale zas tak moc to neznamenalo. Mohl si zajít do bistra na nádraží. Mohl si koupit pálenku, nebo mohl odjet shánět práci. Poslední možnost byla nejpravděpodobnější. Příležitostná práce, většinou na stavbách s výplatou na ruku, se sháněla v Ostravě.

Čch řwche qchuchhm z křusřhch, ďboř umech sřcmwmzqm, doch cdu wdn pře wř qchcqdpchqdoř. Přko um cdnmw hř ďmuwtd qd qdhtdčm. Přko um nřysmw sdochqny, qchďř přko řgnchw ukdrchw stdem. Sřuochhqm přčqřuw bod qchnstdzhchsřgřdqchnvm. Stmochčmwřuwqd stdech, zchwvmqřy rd uwdzďdl u zbsodwřy qd tyny, uch ukdqchod z Řuwtdzch.

Prvním krokem je zjistit, jakou šifrou je text zašifrován. Aby práce probíhala rychleji, může knihovník skupinám pomáhat a napovídat, ovšem výměnou za titul a autora knihy, kterou přečetli.

Konkrétně to probíhá tak, že na tabuli, dveře či kamkoliv do prostoru knihovny, či třídy nalepí knihovník papír velkého formátu. Na ten děti pokud budou potřebovat pomoc či radu, napíší název a autora nějaké knihy, kterou v minulosti přečetli a knihovník je na oplátku postrčí v pátrání kupředu.

Pokud se beseda odehrává přímo v knihovně, je možné po dětech chtít, aby poté co přijdou na název a autorku knihy, našly v katalogu či na internetu informaci o nakladateli a datu vydání a vyhledaly knihu ve fondu knihovny. Vítězí ta skupina, která první vyluští texty, odpoví na otázky a přinese knihu.

Následná diskuse se týká zamyšlení se nad situací Dereka, jak ji děti mohly vydedukovat z ukázek a povídání si o možných alternativách řešení jeho problémů.

Beseda je vhodná pro žáky druhého stupně s přihlédnutím na jejich možnosti. Knihovník funguje jako moderátor hry a v případě, že shledá úkoly pro žáky příliš obtížné, může operativně zakročit pomocí nápověd.

Prostě mě mějte rádi

Jarmila Košťálová - Knihovna Města Ostravy

Mottem soutěžní přehlídky byl název knihy Alana Marshalla „Už zase skáču přes kaluže“. V rámci tohoto zadání jsem si vybrala zajímavou, přesto náročnou knihu Eckharta Tolleho Miltonovo tajemství.

Kniha vypráví příběh chlapce Miltona, který byl šťastný a veselý do té doby, než se stal obětí šikany staršího kluka. Miltona se po této události zmocní strach z každého dalšího dne ve škole. Bojí se, přesto se rozhodne, že zůstane se svým strachem sám. Když druhý den ráno přijde domů jeho kocourek pokousaný od zlého psa, Milton se diví, proč je tak spokojený, chvíli po tom, co byl pokousaný. Dědeček se mu snaží vysvětlit, že kočky nejsou jako lidé, že žijí přítomným okamžikem. Ale Milton to nechápe. Jak mu asi přítomnost dokáže pomoci s jeho strachem?

V noci se Miltonovi zdá velmi zvláštní sen, ve kterém se setkává s neznámou tajemnou paní. Tato žena mu vyjeví jedno velké tajemství o světle, které se ukrývá ve všem co je živé. A právě toto světlo, které nemůžeme vidět, ale můžeme ho cítit nám pomáhá být silnými a překonat jakýkoli strach. Milton je svým nočním zážitkem naprosto nadšený, a chystá se nově získané informace použít ve svém skutečném životě.

Miltonův příběh je příběhem o překonání strachu, o jednom velkém tajemství a zároveň o jedné z cest, která může vést ke zdravému sebevědomí a prožívání přítomnosti. Jednou z cest, která nám může dopomoci k tomu, abychom byli silní a sebevědomí. Takoví, na které si jen tak někdo netroufne, protože nebudeme snadná oběť.

Přestože je kniha Miltonovo tajemství zařazena do věkové kategorie 6-9 let, vzhledem ke složitosti příběhu je dle mého názoru vhodnější nabídnout ji dětem 2. stupně základních škol a pracovat s ní v komornějším prostředí s nepříliš velkým počtem dětí.

Děti v průběhu besedy rozvíjely svou představivost při pokládání různých otázek. Jedna z nich se vztahovala ke štěstí a o tom, kde ho hledat a ke kterému zdroji jít. Zde je jedna pohádka o králi, který ho také hledal.

Byl jednou jeden král. Těžce onemocněl a jeho lékař mu pověděl, že se uzdraví, pokud si na sebe oblékne košili šťastného člověka. A tak král poručil dvořanům, aby šli takového člověka hledat. Ti se nejdříve se vydali k bohatým, poněvadž si mysleli, že zde ho najdou nejdřív. Ale mýlili se. Odtud šel jen nářek a bědování. A tak šli jinam, ale ani tam to nebylo o moc lepší. K večeru se vraceli znavení zpátky do království a najednou uslyšeli veselý zpěv. Byl to uhlíř, který si zpíval u práce u své polorozpadlé chalupy. Vydali se za ním, že ho požádají o jeho košili. A co myslíte? Dal jim ji?...... děti chvíli přemýšlejí, zaznívají různé odpovědi. A ta správná? Kdepak, žádnou neměl.

S dětmi jsem si v úvodní části besedy vyprávěla o tom,
- jak důležitá je rodina, ze které pocházíme
- o dětech, které vyrůstají v láskyplném prostředí a naopak o dětech, které mají cestu od dětství k dospělosti mnohem složitější
- o různých podobách násilí, odkud pochází a kdo se stává nejčastěji obětí násilí
- o lidech, kteří je páchají
- o důležitosti našeho sebevědomí a možnostech, jak ho v sobě objevit a rozvíjet.

Součástí besedy je prezentace, která je ke stažení zde.

Via lucis – Cesta světla

Václava Vyhnalová - Městská knihovna Planá nad Lužnicí

Prezentace ke stažení zde.

- společnost není jednotvárná, můžeme se potkat se spoustou odlišností, dříve nebylo příliš běžné potkat postiženého člověka, bývali odsunuti „na okraj“, dnes je situace jiná

- co se komu vybaví, když se řekne handicap (znevýhodnění)

- jaké jsou druhy handicapu – pohybový x smyslový, zdravotní x sociální (příklady)

- jaké máme základní smysly – mohou být všechny poškozené?

- jak vnímá okolní svět člověk se zdravým zrakem, částečně omezeným, nevidomý? Musí zbystřit ostatní smysly – vyzkoušíme: zavázat oči – čich, hmat, sluch, chuť

- člověk vnímá svět na základě zkušenosti, v určitém smyslu jsme všichni objevitelé, rodíme se nevědomí

- handicap může být i kombinovaný – ne na první pohled zřejmý – holčička na obrázku: je něčím jiná?
Je hluchoslepá – napadá vás, jak s takto postiženým komunikovat?

- Braillovo písmo, Lormova abeceda, pomůcky – připravit ukázky – kniha tištěná Br. písmem, psací stroj na Br. písmo, bodec jako základní pomůcka k psaní dříve – nechat osahat, hmatový vjem se zvýrazní, když zavřeme oči - v současné době se postiženým věnuje větší pozornost, ale bylo tomu tak vždy?

- osobou, která výrazně prolomila dosavadní vnímání postižených lidí, byla Helen Keller a té je věnována další část našeho povídání – viz podrobně v prezentaci

- u ukázky dopisu – vyzkoušet poslepu psát s pomocí mřížky

- u fotografie – metoda dorozumívání TADOMA – sluchátka, vibrace, odezírání

- u fotografie … a kromě studia – citát z knihy Via lucis o výletu k Niagaře

- u fotografie Absolventka Harvardu – úskalí matematiky, představivost, paměť

- u fotografie Život v osamění … co dál? Helen řešila stejně jako všichni absolventi své uplatnění, otevřela dveře do společnosti ostatním handicapovaným

- u obr. Životopisné knihy – citát o knihách a jejich nezastupitelné roli, o veřejné knihovně v rodném městě Tuscumbii

- českým čtenářům zprostředkovala příběh hluchoslepé Američanky a její geniální učitelky a společnice Jindra Jarošová – kniha Via lucis

- shrnutí typů komunikace, popř. krátká ukázka z youtube, chráněné dílny v nejbližším okolí

Domov pro Marťany

Ludmila Mičínová - Knihovna J. Mahena Brno

Beseda ke stažení zde.

„Létat se dá i bez křídel.“

Bc. Lenka Ťoupalová - Knihovna města Plzně, Obvodní knihovna Doubravka

Cíl:
• motivovat mládež ke čtení krásné literatury, jež zpracovává téma handicapu
• rozvíjení čtenářské a ICT gramotnosti
• formování postojů: Dokáži vhodně pomoc sobě nebo ostatním při překonávání handicapu?
• přiblížení pojmů: handicap, závislost, anorexie, empatie
• vyhledávání informačních zdrojů na internetu

Pomůcky: Michal Čunderle – Jak byla vosa Marcelka ráda, že je – str. 13 – 18.,
Flip chart – tabule, fixy, papír a tužka.
Namalované obrázky A2 – obrysy postav:
1. Nevidomí - slepá dívka,
2. Drogově závislí - chlapec, co si aplikuje drogu do žíly.
3. Tělesně postižení - fotbalista bez končetiny
4. Poruchy přijmu potravy - anorektička
Časový rozsah: 45 min.
Třída: určeno pro druhý stupeň ZŠ – obtížnost a obsáhlost informací se přizpůsobí věku.
Postup realizace:
1. Zeptám se dětí: Jestli vědí, co je to handicap…?
Jaká všechna „znevýhodnění“ je napadají – tělesné, smyslové, ekonomické, sociální, rasové… uvádíme si příklady.
Jestli je nebo není dobře si o těchto věcech číst a proč? (Empatie – cílená pomoc, znát možnosti řešení – špatná i správná)
2. Přečtu ukázku z Vosy Marcelky: 1. kapitolu. Napíšeme si na tabuli, co jsme se o Marcelce dozvěděli: Jméno, věk, povahu – vlastnosti. Co se jí stalo a jak to řešila.
3. Rozdělím děti do čtyř skupin. Každá skupina dostane jeden obrázek a bude mít za úkol: Vytvořit literárního hrdinu a jeho příběh podle obrázku – obrysy postav s handicapem. Rozdám pomocné pracovní listy - příloha. Mezitím pošlu zástupce každé skupiny k PC, aby vyhledal organizaci zabývající se pomocí lidem s daným handicapem. Děti prezentují svůj příběh a organizaci, která pomáhá. Ukazuji knihy se stejnou tématikou, které máme ve fondu.

Internetové zdroje:
1. Tělesně postižení:

Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje: http://www.czppk.cz/

Česká asociace paraplegiků: http://www.czepa.cz/

Svaz tělesně postižených: http://www.svaztp.cz/start/

Český svaz tělesně postižených sportovců: http://www.cstps.cz/

http://www.prateta.cz/

2. Drogově závislí:
Centrum protidrogové prevence a terapie: http://www.cppt.cz/

Řekni drogám NE!: http://www.reknidrogamne.cz/cs/odbornici/instituce

Podané ruce: http://www.podaneruce.cz/

Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti: http://www.poradenskecentrum.cz/

3. Poruchy přijmu potravy:
Občanské sdružení Anabell: http://www.anabell.cz/

Nutrivia: http://www.nutrivia.cz/poruchy-prijmu-potravy.php

Poruchy přijmu potravy: http://www.idealni.cz/kontakt_list.asp

4. Nevidomí:
TyfloCentrum Plzeň, o.p.s.: http://www.tc-plzen.cz/

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR: http://www.sons.cz/

Přílohy:
Záložky, bibliografie, pracovní list

TEXTY BESED - ROK 2012

TEXTY BESED - ROK 2011